Profesor Eliáš se do Plzně nevrátí. V Praze pomáhá na svět prvním soukromým právům.

19.12.2011

Před časem agentura ČTK uvedla, že akademici, kteří na protest proti poměrům na plzeňských právech odešli z fakulty, chystají v Praze vznik „nové soukromé vysoké právnické školy“ a žádají o akreditaci. Eventuální termín vzniku – září 2012. „Chceme malou školu, maximálně 200 lidí v ročníku,“ citovala ČTK jednoho z „exulantů“, profesora Karla Eliáše, který právnickou fakultu v Plzni spoluzakládal. Pedagogů by prý mělo být mezi třiceti a čtyřiceti. Podle informací ČESKÉ POZICE šlo o předčasný únik, z nějž nebyli původci nápadu šťastní.

A vida: v pondělí vydala Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky (VŠMIE) související tiskovou zprávu, v níž se hovoří o možném vzniku první soukromé vysoké školy s právním magisterským studijním programem. Právní obor by uvítal i kvestor Radek Řechka, dle nějž se program může vyrovnat jakékoliv veřejné univerzitě. Rozhodnutí ministerstva školství lze očekávat do konce dubna 2012.

Projekt zaštiťuje právě Eliáš. A věří v úspěch: „Každý průlom zavedených pořádků je těžký, jsem však přesvědčen, že má projekt velkou šanci na schválení. Byl vypracován silným týmem čítajícím 11 profesorů a docentů a 22 dalších odborníků s titulem Ph.D. – tito lidé by měli být zároveň garanty kvalitní výuky práva v případě, že bude akreditace udělena.“ Na VŠMIE zatím nastoupilo 3700 studentů, přičemž 1505 muselo neúspěšně skončit, což je v Česku nebývale vysoké číslo.

Odchod z Plzně je definitivní

Shodou okolností vyšel s Eliášem rozhovor v pondělní příloze Lidových novin Právo & Justice. A specializovaného novináře Tomáše Němečka pochopitelně zajímal i vznik soukromých práv. „To není moje škola, ale kolektivní projekt početné skupiny akademiků. Zda bude, nebo nebude, rozhodnou úřady – a pak se to dozvíte,“ odvětil Eliáš v rozhovoru.

Ten řeší dvě hlavní témata: odchod Eliáše z plzeňské právnické fakulty, kterou spoluzakládal, a nový občanský zákoník, který spoluvytvářel. A protože v pondělí na plzeňské fakultě končí ze „zdravotních důvodů“ děkan Květoslav Růžička, který se škole několikrát ztratil, nemohla nepadnout otázka: Neznamená to, že se Eliáš – a další akademici, kteří na protest odešli – vrací do Plzně?

„To nebyl organizovaný odchod, každý to v sobě řešil sám. Mohu mluvit jen za sebe: důvodem mé výpovědi nebyl protest proti děkanu Růžičkovi, prostě jsem nesouhlasil s poměry na fakultě. Sám se na plzeňská práva vrátit nechci, pro mě je to už minulost,“ říká profesor Eliáš, dle nějž odešlo z fakulty celkem 29 pedagogů.

Jaké byly ony poměry? V dubnovém rozhovoru pro ČESKOU POZICIEliáš prohlásil, že na něj atmosféra na fakultě „působí jako normalizace“. V říjnu 2010 před volbami do akademického senátu byl prý i tajně nahráván na diktafon a těsně před volbou byly z nahrávky „uměle sestaveny dvě věty rozesílané v kyberprostoru všem členům akademické obce“. Též někteří lidé v jeho okolí byli údajně vystaveni šikanózním praktikám.

Rozlučka s Plzní je již definitivní. „V končícím roce se toho v mém životě hodně změnilo a bylo to pro mne někdy dost těžké: například jsem poprvé v životě dal výpověď z pracovního poměru. Při svém založení vnímám dost fatálně, rozbijí-li se mé kruhy. Stěhoval jsem se i s knihovnou o nějakých sedmi tisících svazcích,“ říká Eliáš, jenž dle Lidových novin patří mezi tři intelektuálně nejvlivnější tuzemské právníky. Zůstává mu malý úvazek v Ústavu státu a práva Akdemie věd a je externím poradcem advokátní kanceláře PRK Partners. Přestal kouřit.

Snad začnu zase učit...

„Hodně mi chybějí studenti, brzy snad začnu zase učit. A stále mě zaměstnává nový občanský zákoník, protože proces jeho schvalování ještě neskončil. Spojenci, přátelé, nepřátelé,“ říká v jedné z odpovědí vysokoškolský profesor, jemuž fanoušci vytvořili na Facebooku vlastní stránku. Na plzeňské fakultě strávil skoro třetinu života.

„Chci fakultě přát úspěch. Nepokládal bych za dobré, aby právnické vzdělávání ovládly velké, tradiční fakulty v Praze a v Brně. Malé fakulty, nabízející alternativy, jsou také důležité. Byla by chyba, kdyby ta olomoucká zůstala osamocena. Na ní je vidět, jak se instituce, nad kterou mnozí ještě před nedávnem dělali kříž, dostala ze svých problémů,“ míní Eliáš a připomíná několik doktorských oborů a vědeckou aktivitu.

Chválí i některé segmenty současné fakulty Západočeské univerzity. Výhodou jsou početně silné katedry ústavního práva a právních dějin. „V některých oborech má fakulta významné osobnosti: nepřehlédnutelný je profesor Kopal v mezinárodním právu veřejném. Velmi dobří jsou i docent Mates ve správním právu nebo docent práva životního prostředí Vojtěch Stejskal, kterého získal právě děkan Růžička. Akademickému senátu přeji šťastnou ruku při výběru nového děkana, protože jde o hodně: o akreditaci magisterského studia a oudržení doktorského studijního programu,“ dodává Eliáš.