Studijní a zkušební řád

Studijní a zkušební řád

 

Studijní a zkušební řád

Vysoké školy manažerské informatiky a ekonomiky, a.s.

 

Článek l

Studium a jeho organizace

(1)     Studium na Vysoké škole manažerské informatiky a ekonomiky, a.s. (dále jen „VŠMIE“) je organizováno na základě kreditního systému v rámci zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).

 

(2)     Absolventům studia v bakalářském studijním programu uděluje VŠMIE akademický titul „bakalář“ (ve zkratce „Bc.“ uváděné před jménem). Standardní doba studia činí tři akademické roky. Do doby studia se nezapočítává přerušení studia.

 

 

Článek 2

Zápis do studia

(1)     Uchazeči o studium na VŠMIE jsou přijímáni ke studiu rektorem v souladu s § 48  až 50 zákona. Podmínky pro přijetí ke studiu a způsob podávání přihlášek upravuje statut VŠMIE.

(2)     Uchazeč se  stává studentem VŠMIE dnem zápisu do studia. Po zápisu do studia student skládá imatrikulační akademický slib, který je povinen po celou dobu studia dodržovat, stejně jako ustanovení všech vnitřních předpisů VŠMIE.

 

 

Článek 3

Studijní plán a vzorový plán studia

(1)     Studijní plány jednotlivých oborů jsou pro každý akademický rok uvedeny v samostatné veřejně přístupné publikaci a na webových stránkách VŠMIE.

 

(2)     Studijní plány stanovují v souladu s akreditovaným studijním programem časovou a obsahovou posloupnost studijních předmětů, formu jejich studia a způsob ověření studijních výsledků. Studijní plány v jednotlivých oborech studijního programu na VŠMIE stanoví:

        a)      obsah studia, tj. seznam všech povinných studijních předmětů a volitelných studijních předmětů, z nichž je   nutno získat zápočty nebo vykonat zkoušky, případně souborné zkoušky a státní závěrečnou zkoušku,

        b)      vzorový plán studia, tj. doporučený rozpis studijních předmětů, jejich časovou a obsahovou posloupnost a     způsob ověření studijních výsledků v těchto předmětech.

(3)     Samostatnou součástí popisu studijního programu jsou anotace jednotlivých předmětů, které blíže specifikují cíl a obsah předmětu, doporučenou odbornou základní, doplńkovou a rozšiřující literaturu a  požadovanou časovou posloupnost a návaznost studijních předmětů (dále jen „prerekvizity“). Studijní program je charakterizován názvem, typem, formou a cíli studia. Typ studijního programu na VŠMIE je uveden v článku 1, forma studia je prezenční a kombinovaná.

(4)     Předměty studijního programu jsou charakterizovány týdenním počtem hodin výuky a  kreditovým ohodnocením. Počet kreditů zohledňuje náročnost každého předmětu. Získání stanoveného počtu kreditů ve struktuře předepsané studijním programem je jednou z podmínek řádného ukončení studijního programu.

 

 

Článek 4

Organizace akademického roku

(1)     Akademický rok trvá 12 kalendářních měsíců;  jeho začátek stanoví rektor.

(2)     Akademický rok se zpravidla člení na zimní a letní semestr. Rektor může ve zdůvodněných případech rozhodnout o vyhlášení výuky v tzv.trimestru, realizovaném v období červen - září daného akademického roku. Začátek výuky, počet týdnů výuky, období pro konání zkoušek a udělování zápočtů, konání praxe a období prázdnin v akademickém roce určuje rektor.

(3)     Celková doba prázdnin v akademickém roce je zpravidla 8 týdnů.

 

 

Článek  5

Způsob výuky v prezenční formě

(1)     Základními způsoby výuky  jsou přednášky, semináře, cvičení, popř. kombinace těchto forem a studentská praxe.  Doplňkovým způsobem výuky jsou konzultace.

(2)     Studentům přednášejí profesoři a docenti, se souhlasem rektora také odborní asistenti a význační odborníci z praxe.

(3)     Cvičení a praxe vedou akademičtí pracovníci, se svolením rektora i profesoři a docenti, vědečtí pracovníci a jiní odborníci, kteří nejsou v pracovněprávním vztahu k VŠMIE, včetně učitelů a dalších odborníků ze zahraničí.

(4)     Každý akademický pracovník je povinen poskytovat studentům konzultace, jejichž rozsah činí zpravidla 120 minut týdně mimo období prázdnin.

 

Článek  5a

Způsob výuky v kombinované formě 

(1)     V kombinované formě studia je prezenční výuka kombinována s distanční formou, tj. s konzultacemi v rámci soustředění, individuálními konzultacemi a samostudiem. Soustředění probíhají obvykle čtyřikrát za semestr, délka jednoho soustředění nepřesahuje dva dny. Zápočty a zkoušky v kombinované formě studia probíhají v běžném semestru a v semestru následujícím po tom, v němž byl předmět zapsán.

(2)     Studentům přednášejí profesoři a docenti, se souhlasem rektora také odborní asistenti a význační odborníci z praxe.

(3)     Cvičení a praxe vedou akademičtí pracovníci, se svolením rektora i profesoři a docenti, vědečtí pracovníci a jiní odborníci, kteří nejsou v pracovněprávním poměru k VŠMIE, včetně učitelů a dalších odborníků ze zahraničí.

 

 

Článek 6

Kontrola studia

(1)     Studijní předměty se uskutečňují formou kursů.

(2)     Kurs může být uskutečňován buď v průběhu celého semestru nebo v jeho části. V tomto případě se jedná o kurs, který má zvláštní harmonogram výuky.

(3)     Studijní plán stanoví způsob kontroly znalostí z předmětů. Kontrola má formu zápočtu, zkoušky, souborné zkoušky nebo státní závěrečné zkoušky v bakalářském studijním programu, jejíž součástí je obhajoba bakalářské práce.

(4)     V případě všech forem kontroly studia má student právo prohlédnout si opravenou práci, pokud je tato kontrola prováděna písemnou formou, a to nejpozději  do 14 dnů od provedené kontroly studia.

(5)     Každý student je povinen v případě písemné formy zkoušky se dostavit nejdéle do dvou týdnů po ukončení zkouškového období příslušného semestru s výkazem o studiu ke zkoušejícímu pro zapsání klasifikace předmětu.

(6)     Studenta nelze zapsat do vyššího semestru bez zápisů klasifikací  u všech úspěšně absolvovaných předmětů ve výkazu o studiu. Zápis klasifikace je datován dnem konání zkoušky (závěrečného písemného testu) a je vlastnoručně podepsán vyučujícím.

(7)     Úspěšným absolvováním předmětu se rozumí splnění všech podmínek daných pro ukončení   tohoto předmětu studijním plánem. Pokud je současně předepsán zápočet i zkouška, rozumí se úspěšným absolvování splnění obou těchto podmínek v průběhu jednoho semestru, v kombinované formě studia může student složit zkoušku i během semestru následujícího.

(8)     Student je povinen všechny studijní povinnosti konat osobně a prokázat se při nich svým platným výkazem o studiu. Každý student zodpovídá za svůj výkaz o studiu.

 

 

Článek 7

Zápočet

(1)     Zápočtem se hodnotí, zda student v průběhu výuky splnil podmínky stanovené pro udělení zápočtu,  prokázal vědomosti a znalosti daného předmětu.

(2)     Splnění podmínek zápočtu je hodnoceno „Započteno“ nebo „Nezapočteno“¨. Hodnocení „Nezapočteno“ odpovídá také opakovaně neomluvené neúčasti při plnění podmínek zápočtu. Udělení zápočtu se zapisuje do výkazu o studiu. Vyučující potvrdí udělení zápočtu zapsáním slova „Započteno“ a podpisem s datem jeho udělení.

(3)     Student, kterému nebyl udělen zápočet, si může tento předmět zapsat znovu.

(4)     Studentovi, kterému nebyl udělen zápočet ve stanoveném termínu, může vyučující  v odůvodněných případech povolit splnění podmínek k získání zápočtu v určeném náhradním termínu. V prezenční formě studia může student získat zápočet nejpozději do konce zkouškového období příslušného semestru, v kombinované formě studia může student získat zápočet i během semestru následujícího. Ve zdůvodněných případech může rektor povolit splnění podmínek zápočtu i v pozdějším termínu.

 

 

Článek 8

Zkouška

(1)     Zkouška je klasifikovanou formou ověření znalostí studenta v daném předmětu a může mít formu ústní, písemnou nebo současně písemnou i ústní. 

(2)     Zkouška je klasifikována těmito stupni: „Výborně“ (1), „Velmi dobře“ (2), „Dobře“ (3) a „Nevyhověl“ (4). Odstoupí-li student od zkoušky po jejím začátku, nedostaví-li se ke zkoušce bez řádné omluvy nebo poruší-li závažným způsobem pravidla zkoušky, je klasifikován známkou „Nevyhověl“. Výslednou známku zkoušky s výjimkou klasifikace „Nevyhověl“ zapíše zkoušející slovy do výkazu o studiu a připojí datum a podpis. Klasifikaci „Nevyhověl“ zaznamená zkoušející do evidence studenta.

(3)     Student, který byl klasifikován „Nevyhověl“, má právo na dvojí opakování zkoušky. Jestliže je i potřetí klasifikován známkou „Nevyhověl“,  může na žádost studenta a pouze v odůvodněných případech rektor povolit dodatečný opravný termín.

(4)     Na žádost studenta nebo zkoušejícího může vedoucí katedry nebo rektor určit konání opravné zkoušky před komisí, kterou jmenuje.

(5)     Student, který byl i u posledního opravného termínu klasifikován  známkou „Nevyhověl“, si může tento předmět zapsat znovu.

(6)     S výsledky zkoušky, konané  pouze písemnou formou,  katedra seznámí studenta do 14 dnů od data jejího konání.

(7)     Termíny a místo zkoušek, jakož i způsob přihlašování ke zkoušce a forma zkoušek musí být s dostatečným, minimálně týdenním, předstihem a přiměřeným způsobem zveřejněny.

(8)     Student má právo se od zkoušky odhlásit nejpozději v termínu stanoveném zkoušejícím před jejím začátkem. Pro zdravotní indispozici může student od zkoušky odstoupit před obdržením otázek ke zkoušce. Student, který se od zkoušky odhlásil nebo od ní odstoupil, je posuzován, jako kdyby nebyl ke zkoušce přihlášen.

(9)     V prezenční formě studia může student složit zkoušku nejpozději do konce zkouškového období příslušného semestru, v kombinované formě studia může student složit zkoušku i během semestru následujícího. Ve zdůvodněných případech může rektor povolit splnění podmínek zkoušky i v pozdějším termínu.

 

 

Článek 9

Souborná zkouška

(1)     Souborná zkouška je komplexním prověřením toho, jak student zvládl problematiku předmětů, které jsou součástí souborné zkoušky. Souborná zkouška se skládá ústně, písemně nebo současně písemně i ústně.

(2)     Podmínkou vykonání  souborné zkoušky je získání stanoveného počtu kreditů ze všech předmětů, které tvoří součásti této zkoušky.

(3)     Souborná zkouška je klasifikována stupni: „Výborně“ (1), „Velmi dobře“ (2), „Dobře“ (3) a „Nevyhověl“ (4). Odstoupí-li student od souborné zkoušky po jejím začátku, nedostaví-li se k souborné zkoušce bez řádné omluvy nebo poruší-li závažným způsobem pravidla souborné zkoušky, je klasifikován známkou „Nevyhověl“.

(4)     Student, který se k vykonání souborné zkoušky přihlásil, avšak nesplnil podmínku stanovenou v odstavci 2, je povinen svoji přihlášku ke zkoušce bez zbytečného odkladu zrušit.

(5)     Soubornou zkoušku lze opakovat maximálně dvakrát. Opakovanou soubornou zkoušku může student konat nejdříve po uplynutí jednoho týdne ode dne, kdy tuto zkoušku konal nebo měl vykonat. Jestliže je i potřetí klasifikován známkou „Nevyhověl“, může na žádost studenta a pouze v odůvodněných případech rektor povolit dodatečný opravný termín.

(6)     Katedra je povinna seznámit studenta s klasifikací případné písemné části souborné zkoušky nejpozději do 14 dnů od data jejího konání.

(7)     Student má právo se od souborné zkoušky odhlásit nejpozději v termínu stanoveném zkoušejícím před jejím začátkem. Pro zdravotní indispozici může student od souborné zkoušky odstoupit před obdržením otázek ke zkoušce. Student, který se od souborné zkoušky odhlásil nebo od ní odstoupil, je posuzován, jako kdyby nebyl k souborné zkoušce přihlášen.

(8)     Student, který ani při druhém opakování souborné zkoušky neuspěl, si může zapsat znovu předměty, ze kterých se souborná zkouška skládá. V takovém případě se na něj nevztahují omezení čl. 16 odst. 4. Při tomto způsobu zápisu předmětů student za udělené zápočty nezískává kredity. V případě, že student znovu získá zápočty ze všech předmětů, ze kterých se souborná zkouška skládá, má právo na jeden řádný a dva opravné termíny souborné zkoušky za stejných podmínek, jako kdyby jěště tuto soubornou zkoušku neskládal.

 

 

Článek  10

Státní závěrečná zkouška

(1)     Státní závěrečná zkouška (dále jen „bakalářská zkouška“) je celkovým prověřením znalostí v rozsahu daném akreditovaným studijním programem.

(2)     Bakalářská zkouška je komisionální, veřejná a je ústní, případně s písemnou částí.

(3)     Klasifikaci bakalářské zkoušky upravuje článek 14.

(4)     Požadavky, obsah a forma bakalářské zkoušky musí být veřejně oznámeny alespoň tři měsíce před termínem jejího konání na úřední desce VŠMIE.

(5)     Bakalářská zkouška se skládá z dílčích součástí stanovených akreditovanými studijními programy. 

(6)     V případě, že je součástí akreditovaného studijního programu studenta zkouška z ekonomie skládá se v průběhu studia po úspěšném absolvování předmětů, z nichž se zkouška koná. Zkoušky ze stanovených odborných předmětů a obhajoba bakalářské práce se konají jako poslední v závěru studia po získání minimálně 180 kreditů v předepsané struktuře. Pořadí jednotlivých součástí státní závěrečné zkoušky je volné.

(7)     Příslušnou součást bakalářské zkoušky je student povinen vykonat nejpozději do 25 měsíců po prvním termínu, kdy mohl tuto součást vykonat.

(8)     Obsah jednotlivých součástí  bakalářské zkoušky je stanoven akreditovaným  studijním programem.

(9)     Jestliže se student ze závažných důvodů nemůže k bakalářské zkoušce dostavit, může se nejpozději čtyři dny před zkouškou omluvit na studijním oddělení VŠMIE. Pro zdravotní indispozici může student od státní bakalářské zkoušky odstoupit před obdržením otázek ke zkoušce. Pokud se student ze závažných důvodů nedostavil k bakalářské zkoušce, může se do sedmi dnů od jejího konání omluvit doručením písemné omluvy rektorovi VŠMIE. Rektor VŠMIE rozhodne o uznání omluvy do 14 dnů od doručení písemné omluvy. Student, který se od státní zkoušky odhlásil, od ní odstoupil, nebo se bakalářské zkoušky ze závažných důvodů nezúčastnil  a byl omluven rektorem je posuzován, jako kdyby nebyl k této zkoušce přihlášen.

(10)   Odstoupí-li  student od bakalářské státní  zkoušky po jejím začátku, nedostaví-li se k bakalářské zkoušce bez řádné omluvy nebo poruší-li závažným způsobem pravidla této zkoušky, je klasifikován známkou „Nevyhověl“. Výslednou známku zkoušky zapíše zkoušející slovy do výkazu o studiu a připojí datum a podpis, včetně klasifikace „Nevyhověl“.

 

 

Článek 11

Bakalářská práce

(1)     Bakalářskou prací student na konci studia prokazuje, že je schopen systematicky a samostatně písemně zpracovat zadané téma ve studovaném oboru. 

(2)     Téma bakalářské práce si student volí obvykle v průběhu 4. semestru studijního plánu, nejpozději však na počátku semestru, který předchází semestru, v němž chce bakalářskou práci obhajovat.

(3)     Témata bakalářských prací vycházejí z potřeb praxe a odborného zaměření kateder. Témata pro každý akademický rok vypisují vedoucí kateder. Student má právo navrhovat  téma své bakalářské práce odpovídající studovanému oboru a projednat je s příslušným vedoucím práce. Navržené téma podléhá schválení vedoucím katedry, na kterou práce tematicky převážně patří. Vedoucí práce může být akademický pracovník VŠMIE, nebo vysokoškolsky vzdělaný odborník z praxe, kterého schvaluje vedoucí příslušné katedry.

(4)     Studenti se přihlašují k vypsaným tématům bakalářské práce u vyučujícího, který téma práce vypsal. Ve spolupráci s vyučujícím student vypracuje zadání bakalářské práce a předloží toto zadání ve třech exemplářích ke schválení vedoucímu katedry. Po podpisu vedoucím katedry student zadání bakalářské práce v jednom exempláři odevzdá na studijní oddělení, další exempláře pak použije jako úvodní stránku své budoucí bakalářské práce.

(5)     Zadání bakalářské práce obsahuje zejména stručnou charakteristiku problematiky úkolu, cílů, kterých má být dosaženo, základní literární prameny a jméno vedoucího bakalářské práce.

(6)     Vznikne-li mimořádná situace, při níž je nutno změnit téma bakalářské práce, povoluje tuto změnu na základě žádosti  studenta vedoucí katedry.

(7)     Bakalářská práce se odevzdává ve dvou vyhotoveních na studijním oddělení. Práce se odevzdává svázaná tak, aby byla znemožněna pozdější manipulace s listy (nevhodná je zejména kroužková vazba). Po odevzdání práce určí vedoucí katedry oponenta bakalářské práce.

(8)     Oponentem bakalářské práce musí být vysokoškolsky vzdělaný odborník z praxe nebo akademický pracovník VŠMIE. Vedoucí bakalářské práce a oponent vypracují písemné hodnocení bakalářské práce a odevzdají je na studijním oddělení. Stanovení struktury písemného hodnocení bakalářské práce je v pravomoci rektora. Studijní oddělení umožní studentovi, aby se seznámil s písemným hodnocením práce alespoň tři dny před termínem obhajoby. Obhajoba bakalářské práce se nebude konat v případě, že vedoucí práce a oponent nedoporučují práci k obhajobě.  Obhajoba bakalářské práce se může konat na žádost studenta, pokud jeden posudek bude negativní.

(9)     VŠMIE nevýdělečně zveřejňuje bakalářské práce, u kterých proběhla obhajoba, včetně posudků oponentů a výsledku obhajoby prostřednictvím databáze kvalifikačních prací, kterou spravuje. Bakalářské práce odevzdané uchazečem k obhajobě musí být též nejméně pět pracovních dnů před konáním obhajoby zveřejněny k nahlížení veřejnosti v knihovně VŠMIE. Každý si může ze zveřejněné práce pořizovat na své náklady výpisy, opisy nebo rozmnoženiny. Platí, že odevzdáním práce autor souhlasí se zveřejněním své práce bez ohledu na výsledek obhajoby. Databáze bakalářských prací je zveřejněná a dostupná v knihovně VŠMIE během její provozní doby.

 

 

Článek 12

Zkušební komise pro bakalářské zkoušky

(1)     Členy zkušební komise pro bakalářské  zkoušky (dále jen „zkušební komise“)  jmenuje rektor  z  akademických pracovníků  VŠMIE a  dalších vysokých škol a odborníků z praxe. Další členy zkušební komise může jmenovat Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“). Pouze člen zkušební komise je oprávněn účastnit se práce zkušebních komisí v příslušném oboru na VŠMIE.

(2)     Pro bakalářské  zkoušky v daném  oboru lze zřídit několik zkušebních komisí.

(3)     Zkušební komise  je minimálně tříčlenná. Nejméně jeden z členů zkušební komise je profesorem nebo docentem nebo nositelem vědecké hodnosti „kandidát věd“ nebo „doktor věd“ nebo Ph.D.nebo akademicko-vědeckého titulu a akademického titulu „doktor“. Zkušební komise pro dílčí součást státní zkoušky může být dvoučlenná.

(4)     Nejpozději jeden měsíc před zkušebním termínem jmenuje rektor na návrh vedoucího katedry předsedu zkušební komise, kterým je  profesor nebo  docent nebo nositel vědecké hodnosti „kandidát věd“ nebo „doktor věd“ nebo Ph.D. nebo akademicko-vědeckého titulu a akademického titulu „doktor“ a další členy zkušební komise. Pro obhajobu bakalářské práce a její hodnocení se členy příslušné zkušební komise s hlasem poradním  mohou stát také vedoucí a oponent bakalářské práce.

 

 

Článek 13

Podmínky skládání a průběh bakalářské zkoušky

(1)     K  bakalářské zkoušce se student přihlašuje písemně podle organizačních pokynů vydaných VŠMIE a v návaznosti na dobu splnění podmínek pro jejich vykonání.

(2)     Předsedové zkušebních komisí odpovídají za přípravu, průběh zkoušky a veškerou činnost zkušební komise. Některými organizačními úkony může předseda pověřit jiného člena zkušební komise. Výsledky bakalářské zkoušky se zapisují do protokolu o státní zkoušce, který podepíší všichni členové zkušební komise a do studentova výkazu o studiu.

(3)     Obhajoba bakalářské práce zahrnuje úvodní slovo studenta, vyjádření vedoucího práce, odpověď studenta na připomínky a dotazy uvedené v posudku oponenta bakalářské práce a diskusi členů zkušební komise se studentem na téma zpracované v bakalářské práci. V záznamu o obhajobě je nutno uvést všechny hlavní body obhajoby, zejména pak připomínky a otázky z diskuse a odpovědi studenta. 

 

Článek 14

Klasifikace bakalářské zkoušky včetně obhajoby bakalářské práce

(1)     Každá součást bakalářské zkoušky se klasifikuje samostatně, a to známkami „Výborně“ (1), „Velmi dobře“ (2), „Dobře“(3) a „Nevyhověl“(4).

(2)     Celkové hodnocení bakalářské zkoušky se klasifikuje  „Prospěl s vyznamenáním“, „Prospěl“ a „Neprospěl“.  Pravidla pro celkové hodnocení uvádí následující tabulka :

 

 

 

Prospěl s vyznamenáním	Všechny součásti bakalářské zkoušky absolvované bez reprobace, žádná součást bakalářské zkoušky není hodnocena stupněm „Dobře“ nebo „Nevyhověl“ a aritmetický průměr hodnocení ze všech součástí je menší nebo roven 1,5
Neprospěl	Alespoň jedna součást bakalářské zkoušky klasifikována stupněm  „Neprospěl“
Prospěl	Všechny ostatní případy

 

 

(3)     Výsledná klasifikace každé součásti bakalářské zkoušky se stanoví na základě hlasování členů zkušební komise. O klasifikaci rozhoduje zkušební  komise na neveřejném zasedání v den konání bakalářské  zkoušky. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy zkušební komise. Rozhodnutí zkušební komise vyhlásí předseda veřejně v den konání bakalářské  zkoušky. Pokud byla některá součást bakalářské zkoušky klasifikována  „Nevyhověl“, student opakuje pouze tuto její součást. Stupněm „Nevyhověl“ se klasifikuje rovněž neomluvená neúčast nebo odstoupení od zkoušky.

(4)     V případě, že nebyla obhájena bakalářská práce, rozhodne komise, zda je možno předložit k obhajobě upravenou bakalářskou práci nebo zda student musí zpracovat novou práci na jiné téma.

(5)     Každou součást bakalářské zkoušky lze opakovat maximálně dvakrát. Opakovanou bakalářskou zkoušku nebo obhajobu může student konat nejdříve čtyři týdny ode dne, kdy bakalářskou  zkoušku konal. Opakovaná obhajoba, byla-li bakalářská práce nově zpracována na odlišné téma, se může konat nejdříve tři měsíce ode dne původní obhajoby.

(6)     Bakalářskou zkoušku včetně obhajoby bakalářské práce je student povinen dokončit včetně případného opakování nejpozději do dvou let ode dne, kdy splnil poslední studijním programem předepsanou podmínku pro absolvování všech součástí bakalářské zkoušky. Pokud bakalářskou zkoušku v této době nedokončí, rektor jeho studium ukončí. O úspěšně vykonaných částech bakalářské zkoušky vydá rektor osvědčení  podle § 57 odst. 1 písm. e) zákona, kde budou uvedeny názvy všech součástí bakalářské zkoušky s jejich hodnocením.

 

 

Článek 15

Celkový výsledek studia

(1)     Celkový výsledek studia se klasifikuje známkami: „Prospěl“ a „Prospěl s vyznamenáním“.

(2)     Známkou „Prospěl s vyznamenáním“ se klasifikuje  student, který v průběhu celého studia neměl žádnou reprobaci, maximálně ze dvou předmětů byl klasifikován známkou „dobře“,  aritmetický průměr ze všech známek v průběhu studia je menší než 1,5 a u bakalářské zkoušky je klasifikován známkou „Prospěl s vyznamenáním“

 

 

Článek 16

Zápis předmětů

(1)     Student si v souladu se studijním plánem akreditovaného studijního programu  vytváří vlastní studijní plán, v němž musí být dodrženy požadované návaznosti předmětů.

(2)     Formu a termíny zápisu do celého akademického roku nebo do příslušného semestru stanoví rektor.

(3)     Student může být klasifikován pouze v případě, má-li pro příslušný semestr předmět řádně zapsán ve Výkazu o studiu a v Zápisovém listu. Zápis je třeba provést předepsaným způsobem  v souladu se studijním plánem a s vnitřními předpisy VŠMIE ve vyhlášených termínech. Zápisy předmětů ve Výkazu o studiu musí obsahovat název každého předmětu, jeho rozsah a způsob ukončení. Příslušný harmonogram registrace studijních povinností a zápisu předmětů je zveřejňován vždy před začátkem semestru.

(4)     Student si může zapsat jakýkoliv předmět, avšak pouze za podmínky, že má úspěšně absolvovány všechny předměty označené jako prerekvizity tohoto předmětu. Úspěšně absolvovaný předmět si student nemůže znovu zapsat. Za úspěšně absolvovaný předmět dostane student počet kreditů, který je předmětu přidělen.

(5)     Studentovi  mohou být zapsané předměty rozhodnutím rektora zrušeny:

        a)      ze závažných zdravotních důvodů, znemožňující studentovi studium předmětu

        b)      nedosáhne-li počet studentů, kteří mají předmět zapsaný, hodnotu oznámenou garantující katedrou

 

 

Článek 17

Zápis do studia

(1)     Zápisem se rozumí odevzdání podepsaného Zápisového listu pro příslušný semestr studia ve stanoveném termínu.

(2)     Do prvního semestru studia bakalářského studijního programu se mohou zapsat všichni uchazeči přijatí

ke studiu na základě přijímacího řízení, pokud tak učiní ve lhůtě stanovené VŠMIE. Pro zápis do třetího semestru v prezenční formě je nutné získat minimálně 35 kreditů a pro zápis do pátého semestru minimálně 70 kreditů. 

V případě, že student bude studovat déle, než je standardní doba studia, tak podmínkou pro zápis do sedmého semestru je v prezenční formě získat minimálně 105 kreditů a pro zápis do devátého a vyššího semestru 140 kreditů. Studenti studující v kombinované formě mají povinnost získat výše uvedený počet kreditů vždy pro zápis do semestru zvýšeného o jednotku, než který je uveden pro prezenční formu studia. Maximální délka studia

v prezenční i kombinované formě je sedm let.

 (3)     Smlouva o studiu může pro zápis stanovit další podmínky týkající se zejména zaplacení poplatků za studium.  

 

Článek 18

Podmíněný zápis

(1)     Podmíněný zápis do dalšího semestru studia může povolit rektor, pokud student nesplnil některý z požadavků pro zápis podle článku 17 a o povolení podmíněného zápisu požádal před ukončením termínu pro řádné zápisy.

(2)     Rozhodnutí o povolení podmíněného zápisu může obsahovat podmínky, na jejichž kontrolovatelné splnění může být vázáno setrvání studenta ve studiu v dalších semestrech.

(3)     Podmíněný zápis lze povolit témuž studentu nejvýše jednou během studia příslušného studijního programu.

 

 

Článek 19

Přestup

(1)     Student VŠMIE může v průběhu studia požádat rektora VŠMIE o přestup na jiný program, obor, formu studia či místo výuky v rámci VŠMIE.

(2)     Při posuzování žádosti o přestup se postupuje s ohledem na dosavadní studijní výsledky a na kapacitní možnosti VŠMIE.

(3)    Pokud uchazeč o studium absolvoval část studia na jiné vysoké škole, může na jeho žádost rektor v rámci přijímacího řízení rozhodnout nejenom o uznání jednotlivých předmětů, ale i celého úseku studia, pokud je totožný se studijním programem VŠMIE. Rektor ve svém rozhodnutí o přestupu určí započítanou dobu studia odpovídající uznaným úsekům studia nebo uznaným studijním povinnostem.

 

 

Článek 20

Uznávání předmětů, souborných zkoušek a jednotlivých součástí bakalářské zkoušky

(1)     Předměty, které student úspěšně absolvoval na VŠMIE nebo na jiné vysoké škole včetně zahraniční mohou být uznány s ohledem na prospěch a na dobu, která uplynula od jejich vykonání. VŠMIE může ve výjimečných případech uznat i předměty absolvované na vyšší odborné škole, pokud jejich náplň a obtížnost je srovnatelná s odpovídajícími předměty na VŠMIE. Student musí na požádání doložit stručnou anotaci a hodnocení předmětů absolvovaných mimo VŠMIE.

(2)     Dále mohou být uznány souborné zkoušky nebo součásti bakalářské zkoušky složené na VŠMIE.

(3)     Předměty, které student absolvoval v rámci programu celoživotního vzdělávání na VŠMIE a odpovídají akreditovaným  předmětům studovaným na  VŠMIE, mohou být uznány.

(4)     Předměty, které byly studentu uznány, jsou adekvátním způsobem započteny do celkové doby studia.  Studentovi bude přiznán odpovídající počet kreditů.

(5)     O uznání rozhodne rektor.

 

Článek 21

Přerušení studia

(1)     Rektor může studentovi povolit přerušení studia v příslušném studijním programu na základě jeho žádosti a to i opakovaně. V době přerušení studia není osoba studentem. Jednotkou přerušení je jeden semestr. Souvislé přerušení studia je možné nejdéle na dobu dvou  semestrů. Po přerušení se student zapisuje v souladu s harmonogramem akademického roku do toho roku studia a semestru, v němž mu bylo studium přerušeno a plní povinnosti aktuálního studijního plánu ve studovaném studijním programu.

(2)     Studentu, který ve stanovené lhůtě nevyužil svého práva na opětovný zápis po přerušení, se přerušení automaticky prodlužuje o jeden semestr, nepůjde-li o třetí semestr souvislého přerušení.

(3)     V době od vzniku práva uchazeče na zápis až do konce bezprostředně prvního semestru příslušného studijního programu lze studium přerušit pouze ze závažných důvodů.

(4)     Maximální doba přerušení studia za celé studium je v součtu dva roky

(5)     Rektor přeruší studium studentovi, který ve stanoveném termínu neodevzdal podepsaný zápisový list do příslušného semestru, ale současně plní podmínky zápisu do tohoto semestru, ledaže by byla překročena maximální doba přerušení studia.

 

 

Článek 22

Řádné ukončení studia a vysokoškolské diplomy

(1)     Pro udělení akademického titulu bakalář („Bc.“) musí student splnit podmínky studia v bakalářském studijním programu na VŠMIE takto:

        a)      získat ve stanovené době minimálně 180 kreditů ve struktuře předepsané studijním plánem,

        b)      úspěšně složit předepsané souborné zkoušky,

        c)      úspěšně složit všechny součásti bakalářské zkoušky.

(2)     Studium v bakalářském studijním programu řádně končí dnem úspěšného vykonání  poslední součásti bakalářské státní  zkoušky. Po řádném ukončení bakalářského studijního programu vydá VŠMIE absolventovi vysokoškolský diplom a dodatek k diplomu. Vysokoškolský diplom obsahuje název absolvovaného bakalářského studijního programu a oboru a název akademického titulu, který absolvent získal.

 

 

 

Článek 23

Ukončení studia podle § 56 zákona

(1)     Studium se kromě řádného ukončení podle článku 22  dále ukončuje způsobem, který je uveden v § 56 zákona

        a)      zanecháním studia

        b)      nesplní-li student požadavky vyplývajícího z akreditovaného studijního programu podle tohoto studijního a  zkušebního řádu

        c)      odnětím akreditace studijního programu

        d)      zánikem akreditace studijního programu podle § 80 odst. 4 zákona

        e)      vyloučením ze studia podle § 65 odst. 1 písm. c) nebo podle § 67 zákona

        f)       úmrtím

        g)      přestupem na jinou vysokou školu.

(2)     Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. a) je den, kdy VŠMIE bylo doručeno písemné prohlášení studenta o zanechání studia. Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. b) je den, kdy rozhodnutí o ukončení studia bylo studentovi doručeno do vlastních rukou. Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. c) je nejpozději den, kdy uplynula lhůta stanovená v rozhodnutí ministerstva . Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm.  d) je den, ke kterému VŠMIE oznámila zrušení studijního programu. Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. e) je den, kdy rozhodnutí o vyloučení ze studia nabylo právní moci.

(3)     Rektor rozhodne o ukončení studia pro neplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu v souladu s § 56 odst. l písm. b) zákona nejpozději do třiceti dnů, kdy se o předmětné skutečnosti dověděl, studentu, který:

        a)      nesložil ani při druhém opakování všechny části bakalářské zkoušky včetně obhajoby bakalářské práce nejpozději do dvou let ode dne, v němž splnil poslední studijním programem předepsanou podmínku pro absolvování všech součástí bakalářské zkoušky

        b)      překročil maximální dobu přerušení studia

        c)      opakovaně nevyužil svého práva na zápis po přerušení studia  podle článku  21.

(4)     Rektor rozhodne o ukončení studia pro neplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu v souladu s § 56 odst. l písm. b) zákona nejpozději k poslednímu dni měsíce, v němž byla zahájena po skončení zkušebního období pravidelná výuka v semestru, studentu, který ve stanoveném termínu neodevzdal podepsaný zápisový list do příslušného semestru a současně neplní podmínky zápisu do tohoto semestru.

(5)     Na rozhodování o ukončení studia se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. Rozhodnutí o ukončení studia musí být vydáno do 30 dnů ode dne přijetí žádosti nebo oznámení předmětné skutečnosti, musí být vyhotoveno písemně, musí obsahovat odůvodnění a poučení o možnosti podat žádost o přezkoumání  a musí být studentovi doručeno do vlastních rukou. V případě, že se rozhodnutí nepodaří doručit, považuje se za doručené dnem, kdy se zásilka vrátí odesílateli a na obálce držitel poštovní licence vyznačí údaj: „nevyžádáno“, „nepřijato“, „ na uvedené adrese neznámý“ nebo „ odstěhoval se bez udání adresy“. Rozhodnutí se vyznačuje do dokumentace o studentech vedené VŠMIE.

(6)     Student může do 30 dnů ode dne, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno, požádat o přezkoumání rozhodnutí; zmeškání této lhůty lze ze závažných důvodů prominout. Žádost se podává rektorovi. Rektor změní nebo zruší rozhodnutí, které bylo vydáno v rozporu se zákonem nebo  vnitřním předpisem VŠMIE.

(7)     Orgány VŠMIE přijmou v návaznosti na rozhodnutí v případě potřeby taková opatření, aby práva studenta byla obnovena a následky, které vadné rozhodnutí způsobilo, byly odstraněny nebo alespoň zmírněny.

(8)     Studentům, jimž bylo studium ukončeno vydá studijní oddělení na jejich žádost doklad o úspěšně absolvovaných předmětech a vykonaných zkouškách.

 

 

Článek 24

Závěrečné ustanovení

Tento studijní a zkušební řád nabývá platnosti podle § 39 odst. 9 zákona dnem registrace ministerstvem.